GPS: 49° 31‘ 40‘‘ N; 17° 5‘ 6‘‘ E – Růžičkův lom a 49° 31‘ 53‘‘ N; 17° 5‘ 8‘‘ E – Státní lom

Pod vrcholem Velkého Kosíře, asi 1 km od Čelechovic a 1,5 km od obce Kaple, byly v 19. století těženy v několika malých lomech devonské vápence macošského souvrství. Horniny sedimentovaly v období středního devonu (eifel - givet). Zdejší bohatá a mimořádně zachovalá útesová fauna je blízce příbuzná s faunou nacházenou v německém pohoří Eifel a byla tak již od první poloviny 19. století předmětem studia význačných vědců mimo jiné např. Joachima Barranda. Díky tomu byly právě v Čelechovicích poprvé na Moravě prokázány horniny devonského stáří (1844, E. Beyrich). V rámci výzkumů zde bylo popsáno množství nových a doposud neznámých druhů korálů, trilobitů, brachiopodů atd. Na fosilie jsou bohaté především tzv. červené vrstvy, které vystupují především v "Růžičkově lomu" a poněkud severněji ležícím lomu "Státním".

VYBRANÁ LITERATURA A ZDROJE:

Kupková, A., Pek, I. (1985): Typový materiál ve sbírkách Krajského vlastivědného muzea v Olomouci - Trilobita, KVM, Olomouc.

Pek, I., Zapletal, J., Janoška, M. (1998): Stopy vrtavé činnosti organismů na spodnobadenských valounech od Čelechovic na Hané. Zemní plyn a nafta, 43, 1, 153 - 161. Hodonín, srpen 1998.

Remeš, M. (1913): Poznámky o trilobitech Čelechovského devonu. Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1913, 105 – 108, Prostějov.

Růžička, M. a kol. (1995): Geologická mapa ČR, list 24 – 22 Olomouc. ČGÚ, Praha.

Růžička, M. a kol. (1995): Geologická mapa ČR, list 24 – 24 Prostějov. ČGÚ, Praha.

Zapletal, J. (1982): Čelechovice na Hané - světoznámé naleziště zkamenělin. - Zpravodaj muze Prostějovska, I/82: 11-14. Prostějov.

Zimák, J. a kol. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím - Střední Morava a Slezsko. VUP, Olomouc.