GPS: 49° 43‘ 29‘‘ N; 17° 26‘ 29‘‘ E

V okolí obce Maletín byl již ve středověku těžen velmi kvalitní sochařský pískovec pro stavbu nejrůznějších sakrálních i světských objektů. Těžba probíhala ve velkém množství lomů, z nichž většina již dnes neexistuje. Poslední a dosud občasně využívaný lom byl otevřen na počátku 90. let 20. století. Tento lom se nachází asi 1100 metrů severně od rybníka ve Starém Maletíně a 2500 metrů severozápadně od kostela v Maletíně. Maletínské pískovce, vzniklé na konci druhohor v období křídy, patří k nejjižnějšímu výběžku české křídové pánve.  Mezi časté nálezy patří především zbytky jednoděložných i dvouděložných rostlin, v nadložních hrubších vrstvách, které nejsou předmětem dobývání, lze objevit i fosilní stopy, zbytky ryb a paryb atd.

VYBRANÁ LITERATURA A ZDROJE:

Gába, Z., Pek, I. (1981): Maletín - významné naleziště zkamenělin.  Vlastivědný Sborník Severní Morava, 81, 42-45, Šumperk.

Kovedrynský, B. a kol. (1996): Geologická mapa ČR, list 14 – 43 Mohelnice. ČGÚ, Praha.

Pek, I., Gába, Z. (1988): Zkameněliny z Maletína v Městském muzeu v Moravské Třebové. Vlastivědný Sborník Okresu Svitavy, 77 - 79, Svitavy.

Pospíšil, P. (2002): Moravské a slezské pískovce jako stavební suroviny pro opravy historických objektů. Uhlí – Rudy – Geol. Průzk. – 9, 2002, č.5, s. 16-22.

Zimák, J. a kol. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím - Střední a Severní Morava a Slezsko. VUP, Olomouc.