GPS: 50° 18‘ 23‘‘ N; 17° 15‘ 44‘‘ E

Asi 1 km východně od kostela ve Štítech a 2,5 km severozápadně od kostela v Horních Studénkách najdeme při levém okraji silnice ze Štítů do Březné dnes neaktivní cihelnu. Především na počátku 20. století zde byly těženy  prachovce, křídového stáří. V prachovcích a podložních pískovcích je možno nalézt velké množství fosilních stop (Paleodictyon (Glenodictyum) praedictum), úlomků nebo i celých lastur měkkýšů rodu Inoceramus sp., kelnatek rodu Dentalium a dalších. Velmi dobře se fosilie zachovávají v pelosideritových konkrecích, kulovitých útvarech červenohnědé barvy o velikosti až několik decimetrů. V nich lze nalézt celé amonity, kelnatky a další měkkýše.

VYBRANÁ LITERATURA A ZDROJE:

Gába, Z. (2003): Nové nálezy zkamenělin ze Štítů. Vlastivědný Sborník Severní Morava, 86, 25 – 36. Šumperk.

Jaroš, Z. (1931): První nález zkamenělin v křídě kladského prolomu na Moravě. Sbor. Přírodověd. Spol. Mor. Ostr., 6, (1930-1931), Ostrava.

Kovedrynský, B. a kol. (1996): Geologická mapa ČR, list 14 – 41 Šumperk. ČGÚ, Praha.

Pek, I., Gába, Z., Mikuláš, R. (1994): Ichnofossil Paleodictyon (Glenodictyum) praedictum from Štíty (Upper Cretaceous, Moravia, Czech republic). Věst. Čes. Geol. Úst., 69, 2, 47-49.

Zimák, J. a kol. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím - Střední a Severní Morava a Slezsko. VUP, Olomouc.